DAMARU

Ivana a Anežka Hessová - tanec kathak
Elena Kubičková - esrádž
Tomáš Reindl - tabla, didžeridu, hlas, realtime looping

Skupina DAMARU vychází z tradic severoindického klasického chrámového tance kathak, ke kterému přistupuje vlastním tvůrčím způsobem. Kathak je dnes odborníky považován za jediný klasický tanec, v němž i indičtí umělci mohou uplatňovat nové choreografie. V hodinové koncertní performanci propojuje DAMARU taneční a hudební svět. Tradiční formy doplňuje improvizovanými plochami, které vycházejí z její evropské zkušenosti. DAMARU staví na prastarých principech severoindických klasických rág, hudební složku představení však obohacuje v některých částech dalšími hudebními nástroji a barvami (didžeridu, alikvótní zpěv) i moderní samplovací technologií.

V divadelních projektech sugestivnost tanečních výstupů doplňuje promítání diapozitivů a videodokumentu na bílá sárí a těla tanečnic. Fotografie od vynikajícího dokumentaristy Viliama Poltikoviče a německé fotografky Dani Schwalbe zachycující převážně indické ženy a videodokumenty z našich cest po Indii jsou prvkem nejen scénografickým a dokumentárním, ale také podporují či provokují význam divadelního obrazu.

Skupina vystupovala: hudební, filmové a divadelní festivaly (Karlovy Vary 2002/09, Příjemná setkání 2003, Ferrara mezinárodní festival Itálie 2004, Festival indického jídla 2005, Alternativa a Etno Brno 2005/06, Jeden svět 2006, Happy fest 2007/09, Febiofest 2003/04/06/08, Loď Tajemství 2003/06/07/08/09/10, etc.), podpořila benefiční akce Den pro Indii 2002 (Unicef ), Tanec pro Asii 2005, Slavnosti Díválí 2005/06/07/08/09, doprovázela v Praze vystoupení indických mistrů tance kathak a klasické indické hudby: Dr. N. Jafa (kathak) 2002, Dr. J. N. Goswami (sitár) a M. S. Tripathi (tabla) 2005, S. Mallick (kathak) 2005/06/07/08/10/10. Do nových projektů zve vynikající hudebníky (Amit Chatterjee, Shahab Tolouie, Avijit Goswami) a tanečníky (S. Mallick, Rasa Bihári). Spolupracuje s Indickou ambasádou (umělecká vystoupení).

Ivana Hessová
Vystudovala DAMU. S divadelní skupinou Tujú vystupuje doma i v zahraničí (Mexiko, New York, Dánsko, Rakousko, Polsko aj.). V roce 1992 odjíždí do Švýcarska, kde pracuje v divadle Montreurs d´Images. V Ženevě studuje kathak, klasický tanec severní Indie, pod vedením francouzské profesorky N. Rapallie. V roce 1992 se stává žákyní indického mistra M. P. Mishra. V roce 1997 absolvuje studijní pobyt v Indi ve Varánásí u guru M. P. Mishra. V dalším roce se v Ženevě účastní jako herečka a tanečnice inscenačně náročného představení Draupadí, improvizované části védského mýtu Mahábhárata. Po studijním pobytu v únoru 2001 v Bangalore u guru N. Rajendra (Lucknow gharana) a ve Váránasí u guru M. P. Mishra (Baranas gharana) zakládá skupinu Damaru. V červnu 2001 jako tanečnice a režisérka realizuje představení nazvané "Indická inspirace" (Taneční listy, ročník 39, 9/02), v květnu 2005 taneční dokument o indické političce Phoolan Devi "For Phoolan" (Respekt 18/05, A4 10/05, Právo 12/05), v listopadu 2007 propojuje tanec kathak a romský tanec v inscenaci "Cikánská suita". Od roku 1995 vyučuje v Praze indický kathak, pořádá workshopy a představení v Praze s mistry kathaku M. P. Mishra (1998) a S. Mallick (2005/06/07/08). V roce 2006/08 studuje kathak v Kolkatě u S. Mallicka v jeho škole "Nataraj" (Lucknow gharana). Od roku 1997 organizuje Letní Setkání v kapucínském klášteře v Mnichově Hradišti, kde také působí jako lektorka indického tance. Externě se podílí na programu "Collegium ethnomusicologicum" v rámci Certifikovaného programu etnomuzikologie na fakultě humanitních studií UK.

Anežka Hessová
V roce 1991 odjíždí s matkou do Švýcarska, kde studuje francouzský jazyk na soukromé Waldorfské škole a moderní tanec u profesorky M. Decosterd. Účastní se mnoha divadelních aktivit Montreurs d´Images. V roce 1998 začíná studovat indický tanec kathak u mistra M. P. Mishra, pokračuje ve studiu v Praze, poté prohlubuje své znalosti tance kathak v roce 2001 (Bangalore a Benares u profesorů N. Rajendra a M. P. Mishra. a 2006 (Kolkata u S. Mallicka). Účastní se jako tanečnice představení "Indická Inspirace",- "For Phoolan…" a "Cikánská suita". Spolupracovala s divadly NUN, BDS a ANPU. V roce 2008 získává roční stipendium od ICCR (Indian Council for Cultural Relation). Na prestižní taneční škole kathaku "Dhwani" v New Dillí studuje 2008/2009 pod vedením vynikající tanečnice Vaswati Mishra.

Elena Kubičková
http://esraj.taxoft.cz
Vystudovala klasické housle u prof. Pražské konzervatoře G. Morenové, několik let hrála v komorním smyčcovém orchestru. V severoindické klasické hudbě se vzdělávala pod vedením houslisty a muzikologa prof. Dr. Smarajita Chakravortyho, v Indii studovala ve Váránasí u Dr. V. Balajiho, zpěváka a houslisty, profesora Benaras Hindu University, a u sitáristy Dr. Jibendry Narayana Goswamiho (1. cena v celoindické soutěži ve hře na sitár, Sangeet Academy 1995). Na esrádž hraje od roku 1990. Spolu s dalšími hudebníky vydala několik CD, z nichž některé byly využity jako filmová hudba, např. k třídílnému filmu I.Chauna "Cesta do Indie". Účinkovala na mnoha festivalech (Boskovice, Frýdek - Místek, Týden pro Broumovsko, Alternativa (divadlo Archa), Hudební festival Vysočina, Febiofest, Jeden svět, Hudební večery ve Španělské synagoze, Loď tajemství bratří Formanů, Sázavafest apod., také v Polsku, a v roce 2004 (se skupinou Damaru) na mezinárodním hudebním festivalu v italské Ferraře. Spolupracuje s tablisty T. Reindlem a Fabricem Michelem, s kanadským sitáristou a hráčem na další orientální strunné nástroje Edwardem Powellem. V experimentálním duu s houslistou Lukášem Kutou konfrontuje evropskou klasiku s indickou. Významná je její spolupráce s indickým sitáristou Dr. J. N. Goswamim, s nímž a jeho indickým tablistou vystoupila mimo jiné na Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl. E. Kubičková pravidelně koncertuje s programem severoindických rág, přednáší o ind. hudbě (HAMU, JAMU). Od roku 2002 se podílí na tanečně-hudebním projektu DAMARU, založeném na klasickém indickém tanci kathak, ind. rágách a dalších hudebních a scénických prvcích. Album indických rág, které nahrála s T. Reindlem, bylo oceněno časopisem Harmonie nejvyšším počtem bodů. Na stanici Vltava v Českém rozhlase připravuje už řadu let pravidelné noční pořady s indickou klasickou hudbou. Publikuje v hudebních časopisech.

Tomáš Reindl
http://www.tabla-tom.com/
Tomáš Reindl je hudebník se širokým spektrem působnosti. Jeho hlavním oborem jsou bicí nástroje a perkuse, indická tabla, arabské a africké bubny, australská didžeridu a další nástroje. Věnuje se též komponování a nahrávání vlastní hudby. Hru na bicí nástroje studoval na konzervatoři v Plzni u prof. Kympla a u jazzového bubeníka I. Audese. Podnikl dvě studijní cesty do Indie, ve studiu hry na tabla pokračuje pod vedením tablového virtuoza Sanju Sahai, žijícího v Londýně. Velkým přínosem byla setkání s virtuozními hráči Bunjaminem Olguncanem (Istanbul), Petem Lockettem (multi-perkusista, známý např. ze spolupráce s Peterem Gabrielem), či Yinonem Muallemem (Izrael).
Spolupráce v minulosti např: Šum Svistu, Feng-Jün Song, Milan Svoboda, Iva Bitová, Musica Florea, Al-Yaman, The Wings, Jaroslav Svěcený a další. Doprovázel indické umělce: Jibendra Narayan Gosvámí, Sandip Mallick, Ghulam Murtuza Khan, Amit Chatterjee.
V současné době: vlastní projekt DIDYMOS, spolupráce se špičkovým hudebníkem indického původu Amitem Chatterjeem (známý především jako spoluhráč Joe Zawinula), dále: Radek Krampl Trio, Jana Koubková, skupina indického tance DAMARU, duo Tellemarkk, indickou klasickou hudbu provozuje s E.Kubičkovou (Esraj) a Edwardem Powellem (sitár). Zabývá se i tvorbou scénické hudby, působí též jako lektor rytmických workshopů a seminářů.

Indická klasická hudba

Existují dva základní systémy indické klasické hudby. Severoindický neboli hindustánský a jihoindický, zvaný také karnatický. Vokální i instrumentální severoindická klasika je založena na rágách a tálách. Melodickou strukturu, pravidla týkající se užívání mikrotónů a ornamentů určuje rága (je jich známo několik set), rytmické cykly jsou dány tálou.

Esradž je tradiční indický smyčcový nástroj. Má 19 strun, z toho 4 hlavní a dvě oktávy strun rezonančních, které se ladí do dané stupnice.

Tabla sestávají ze dvou bubnů: pravý daján je dřevěný a zpravidla se ladí do základního tónu rágy, levý, basový baján je kovový. Tabla se tradičně v Indii používají k doprovodu tance kathak.

Indický klasický tanec

Stručná historie: Klasický tanec severní Indie kathak byl na počátku předváděn v chrámech jako vzývání a oběť bohům. V době mughalské nadvlády byl tanec v chrámech zakázán a přesunuje se ke dvoru do sídel panovníků, kde literární obsah tance ustupuje čisté technice. Nicméně ve vyprávěcích částech hinduistické mýty a legendy pokračují. Tradiční tanec prezentuje pouze jeden tanečník, který je spíše vypravěčem. Současný kathak je vysoce vyspělým tanečním uměním, zaznamenal důležité změny ve svých formách a tanečníci vymýšlejí moderní choreografie.

Technika: Technika kathaku se opírá o rozvinutou choreografickou řeč, znázorňovanou mudrami (gesta rukou), rytmickými pohyby nohou, expresí obličeje a figurativními pozicemi těla. Práce nohou je prováděna na bázi složitých rytmických celků. Tanečník má na nohou uvázané rolničky (ghungaru) a rytmické ozvuky úderů nohou jsou obdivuhodně synchronizované s gestickými pozicemi horní části těla. Velký důraz se klade také na piruety a skoky prováděné v rytmu za doprovodu bubnů zvaných tabla.

Obsah: Vedle elementů čisté techniky zůstává kathak i nadále převyprávěním mýtů a legend starověké Indie. Pozice těla a gesta představují hinduistické božstvo a legendární postavy. Tanec ve své vyprávěcí části interpretuje lidské emoce a může se stát originálním podkladem pro divadelně poetický výraz.


Technické podmínky:

Detaily a stage plan ke stažení zde.

V menších prostorách je možné technické podmínky po vzájemné dohodě zredukovat.